Veligrad
Veligrad ali Velegrad (češko in slovaško Velehrad, slovaško redko tudi Veľhrad) je bil po čeških legendah velika rezidenca (trdnjava) sv. Metoda in kneza Svetopolka v Velikomoravski.
Omembe
[uredi | uredi kodo]Prva omemba moravskega sedeža Veligrada je v zelo spornem dokumentu iz leta 1141, v katerem niso omenjene niti lokacija niti povezava z Velikomoravsko niti datum nastanka.
V virih iz obdobja Velikomoravske naselbina z imenom Veligrad ni dokumentirana in v čeških legendah do 13. stoletja sploh ni omenjena. Velikomoravski Veligrad se prvič omenja v legendi Starodavno življenje svetega Prokopija (Vita antiqua sancti Procopii F) napisani okoli leta 1300. Velikomoravski Veligrad je postal trden del češke tradicije šele v začetku 14. stoletja po zaslugi Dalimilove kronike, ki omenja veligrajskega nadškofa Metoda, ki naj bi v Veligradu krstil češkega kneza Bořivoja. Nekoliko kasneje v istem stoletju, verjetno med vladavino Karla IV., legenda Quemadmodum dokončno trdi, da je bila moravska metropolitska stolnica v Veligradu in da je bil sv. Ciril posvečen v tej stolnici. Karel IV. je znan po tem, da je na vse mogoče načine poskušal podpreti kult Cirila in Metoda.
Veligrad je omenjen tudi v Življenju sv. Venčeslava, ki ga je napisal sam Venčeslav. Veligrad se omenja tudi v češki Kroniki Přibíka Pulkava iz Radenína, ki je bila napisana v 14. stoletju po naročilu Karla IV. V njej je prvič navedeno, da so mesto popolnoma uničili Madžari. V 15. stoletju se Veligrad omenja v besedilih Življenje svetnikov Crha in Strahote ter Granum catalogi praesulum Moraviae (Katalog moravskih žit). V naslednjih stoletjih ni nihče več dvomil o obstoju Veligrada na Moravskem. K temu je treba dodati, da je Veligrad po mnenju nekaterih novejših čeških zgodovinarjev izum moravskih cerkvenih krogov iz 13. Stoletja.[1]
V 13. stoletju je bil ustanovljen samostan Velegrad, ki zelo verjetno ni istoveten z velikomoravskim Veligradom. Kronika Přibíka Pulkava iz Radenína kljub temu piše, da samostan Velegrad stoji na mestu nekdanje velikomoravske metropolije. Kombinacija starih izročil in lokacije samostana je pripeljala do nastanka legend o velikomoravski preteklosti kraja, kjer stoji samostan.
Kot rečeno, osnovne kronike Velikomoravske mesta z imenom Veligrad ne omenjajo. Legenda o sv. Metodu in grobu velikomoravskega nadškofa na primer navaja le to, da je bil "velikomoravski nadškof pokopan v metropolitanskem moravskem svetišču na levi strani v steni za oltarjem Device Marije".[2]
Lokacije
[uredi | uredi kodo]Sčasoma so Veligrad poistovetili s številnimi kraji v današnji vzhodni Moravski in zahodni Slovaški. Najpogosteje so ga postavili v Staré Město ali Valy pri Mikulčicah, pa tudi Hodonín, Kyjov, Znojmo, Pohansko pri Břeclavu, Veselí nad Moravo in na Slovaškem v Nitro, Devín, Trenčín in Bratislavski grad. Nekateri avtorji so Veligrad iskali tudi v Panoniji, zlasti v Blatograd,[3] Veszprém[4] in Székesfehérvár.[5]
Zagovorniki teorije, da je bil Veligrad staro mesto, trdijo, vendar brez dokazov, da ko je v začetku 13. stoletja 4 km severozahodno od današnjega starega mesta (Veligrad) zrasel samostan, slednji dobil ime po tej že propadajoči trški naselbini.
Sklici
[uredi | uredi kodo]- ↑ Vavřínek, V. The question of the legendary Welegrad (Veligrad) as the alleged seat of the Moravian archbishop Methodius. Slovo, zv. 60, 771-790, Zagreb 2010 [1]
- ↑ Hrob Sv.Metoděje, Vesely, Jiří Maria. Hrob a sídlo arcibiskupa Metoděje. Praga: 1992.
- ↑ Beda Dudík: Mährens allgemeine Geschichte. II. Band, Vom Jahre 906 bis zum Jahre 1125 (izd. 1863).
- ↑ Tomáš Pešina z Čechorodu: Mars Moravicus I. (1677), cap. III., str. 33–34.
- ↑ Précis de géographie historique universelle, Díl 2. Pariz: 1858. Dostopno online. str. 491.
Viri
[uredi | uredi kodo]- GALUŠKA Luděk, Staroměstská výročí, Brno: Moravské zemské muzeum, Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 1988
- KLANICA Zdeněk, Velkomoravské Mikulčice-národní kulturní památka, Hodonín: Muzeum Hodonínska, 1990
- HRUBÝ Vilém, Staré Město-Velehrad - ústředí z doby Velkomoravské říše, Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964
- ŠONKA Jaroslav, Kronika čtená rýčem, Brno: Blok, 1982
- BEZDĚČKA Pavel, ČOUPEK Jiří, GALUŠKA Luděk, POJSL Miroslav, TARCALOVÁ Ludmila, Staré Město v proměnách staletí, Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, Staré Město: Městský úřad, 2000
- MAREŠOVÁ Kristina, Uherské Hradiště - Sady, staroslovanské pohřebiště na Horních Kotvicích, Brno: Moravské muzeum, Uherské Hradiště: Okresní národní výbor, 1983
- BÖHM Jaroslav, HAVRÁNEK Bohuslav, KOLEJKA Josef, POULÍK Josef, VANĚČEK Václav, Velká Morava - Tisíciletá tradice státu a kultury, Praha, Nakladatelství ČSAV, 1963
- FILIP Jan, Výstava Velká Morava - 1100 let tradice státního a kulturního života, Praha, Nakladatelství ČSAV, 1964
- FROLEC Ivo, GALUŠKA Luděk, VAŠKOVÝCH Miroslav, Památník Velké Moravy, Uherské Hradiště, Slovácké muzeum, 2002